Bydlení na půdě

Bydlím v podkrovním bytě. Takové bydlení jsem vždy chtěla. Půdní byty se mi moc líbí pro svou útulnost a jistou originalitu. V minulých letech nebyly půdní vestavby tak často k vidění, dnes patří k velmi oblíbenému a lukrativnímu druhu bydlení.

Kouzlo podkroví

Krása půdních prostorů spočívá ve zkosených stěnách, střešních oknech a své originalitě.  Zkrátka jde o místo, které bývá svými proporcemi naprosto nezaměnitelné s jinými. Protože podkroví je samo o sobě půvabným aspektem, zařízení a doplňky volíme jednodušší, spíše tlumené. Často bývají použity nestárnoucí přírodní materiály, není výjimkou přítomnost „přiznaných“ dřevěných trámů, které propůjčují podkrovním bytům onu útulnost a hřejivost. Půdní byty ale nemusí být nutně ve znamení dřeva. Je možné, stejně jako u mě v bytě, použít veskrze moderní materiály, jakými jsou kov a sklo. Stěny i trámy mohou být obloženy sádrokartonem. Ani tak prostor neztrácí nic ze svého kouzla.

Nevýhody půdního bytu

Abych však byla objektivní, musím zmínit i nevýhody podkrovních bytů. Ano, bydlení v podkroví s sebou nese i problémy. Negativem je především omezený prostor. Nepravidelný tvar pokojů a zkosené stěny většinou znamenají obtíže při pořizování nábytku. Mnohdy se nevyhneme koupi nábytku dělaného na míru našemu bytu a představám. Zařízení bytu na zakázku je samozřejmě dražší a s tím je třeba při pořizování takového bydlení počítat. Je vhodné pečlivě zvážit umístění úložných prostor, jelikož těch není nikdy dost především v rodinách s dětmi. Jestliže máme zařízení vyhotoveno a umístěno dle proporcí bytu, zapomeňme na pozdější úpravy a přesouvání gauče a obývací stěny. Pokud se nám domácnost rozroste o nového člena rodiny, může vzniknout problém například i s umístěním další jídelní židle – vím o tom své.

Zkrátka, při pořizování a následném zařizování půdního bytu je třeba přemýšlet více do budoucnosti.
Stále toužíte po půdním bytu plného světla a drahého nábytku? Jen do toho. Osobně jsem i přes určité těžkosti velkým zastáncem tohoto způsobu bydlení. I když se občas uhodím do hlavy o zkosenou stěnu.