Soustružení je základ obrábění ve strojírenské výrobě

Soustružníci se těšili velké oblibě již v padesátých letech minulého století, což se projevovalo zakládáním údernických čet. Práce na soustruhu je navíc poměrně zábavná, protože máte přímý vliv na vytváření obrobku z kovového či plastového polotovaru, a svýma rukama se podílíte na jeho vzniku, i když tu hlavní práci vykoná stroj. Soustružení se také stalo oblíbenou činností amatérských kutilů, ti podomácku soustruží kovové výrobky, ale zejména dřevěné a práce s dřevosoustruhem je něco podobného, jako vytváření misek a džbánků na hrnčířském kruhu.

Každý zkušený soustružník vám dokáže popsat úhly na soustružnickém noži, a toto je také jedna ze základních vědomostí a dovedností učňů a žáků středních odborných strojírenských škol. Existuje také více druhů soustružnických nožů, které dělíme dle tvaru stopky nebo podle konstrukce nože na nože celé z nástrojové oceli, nebo na nože s napájenou destičkou ze slinutých karbidů, na nože s vloženou hlavicí nebo tvarovým nožem, anebo na nože s vyměnitelnými břitovými destičkami.

Soustružnické nože rozdělujeme také podle tvaru na uběrací, hladící, upichovací, zapichovací, rohové, naběrací a tvarové. Každý z nožů se používá na jiné části obrobku a na jiné metody obrábění, a kdo do soustružení alespoň trochu pronikl, zjistí, že je to poměrně věda, a že to není nic podřadného, co je již dávno překonáno moderními technologiemi. Dnes sice existují počítačově řízené CNC stroje, ale stále mají své platné místo klasické soustruhy, na nichž mistři soustružníci vytváří to, co nedovede žádný automat – dávají výrobkům duši a vkládají do nich svou energii. Soustružník navíc dovede vyrábět pružně a na zakázku i prototypové výrobky, lidský um a důvtip zkrátka žádný stroj nenahradí a klasické soustružnické nože najdou ve výrobě uplatnění nepochybně i v budoucnu.